- City
Stála jsi přede mnou, jak anděl před dáblem, jakoby obrazy ztrácely rám
nelze zapomenout na ten osudnej den, kdy černý mraky přišly i k nám
Tvou duši pošpinil a tiše odešel a já se ted už jen marně ptám
proč to tak skončilo, zřejmě čas nadešel - tak sbohem princezno život jde dál
REF. Proč bojíš se mi říct, že city jsou víc, necítíš nic, když se tě dotýkám
snad tělo tvý je zmatený prosím tě víš, že dávno tě znám
- D.N.A
Já to nevim, já to neznam, ani neumim to říct, co mě čeká to mě leká nepamatuji si nic
Sakra lidi, co jste se mnou a s mým tělem provedli, vždyt já sedim vedle sebe vedle sebe na židli
Čtyři ruce čtyři nohy, co řekl on to řekl já, prý budem dvakrát vidět slunce, další pokus D.N.A.
Snad až jednou ze dna zvednou to moje první já a dozvím se, jaký byl jsem, nebudu tu takhle stát
REF. Já prázdnou hlavu mám, beze snů a bez názoru, v kapse korun pár, který odnesu si domů
marně budeš hnát moje tělo do pozoru nejsem bodyguard a nebudu žít podle vzoru...
- Hranice
Pomyslná je to čára
a na mapách často mění tvar,
z hledska dějin se pak často stává,
že vnímána je jako dar.
Není to tak strašně dávno,
co se čára stala oponou,
otočilo se tu ráhno a ti,
- Pod ledem
Dny se tak vlečou, přes půlku odkrouceno máš
nervy ti tečou, svou celu dokoname znáš
do téhle díry, přiznej to dostal jsi se sám
bylo moc síly a pekla otevřenej chřtán...
Máš plno času, přemýšlet kde ses tady vzal
na tuhle trasu, před mnoha lety jsi se dal
doma tě pálil, ten nevlídnej rodinej krb
- Princezna ze mlejna
Znám jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
nejhezčí z pohádek co znám.
|:Stavěnej z křišťálu sahá k nebi pomálu
povětří přijde k duhu princeznám
2. Bílý je lilium bílej krásnej sen
bílý je pravý hedvábí.
|:Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou